Několik fotek z Německa, téměř všechny jsem udělal při posledním pracovní pobytu ve studiu Hyundai v Rüsselsheimu.
Poprvé jsem byl v Německu (v NDR) ještě v dětství, potom v roce 1991 v Berlíně, pracovně poprvé na podzim 1995. Od té doby do roku 2007 jsem tam strávil spoustu času. Jsem prací v Německu velmi ovlivněný, několik let po skončení školy jsem musel začít přehodnocovat přístup ke všemu. Byl to navíc náraz rozdílnosti světů umělecké školy a zjednodušeně řečeno "velkoprůmyslu". Německo je dobrá země k přemýšlení co a jak dělat. Jsou v mnohém nepochybně před námi. To umožňuje nahlédnout, kam směřujeme.
Je tam nějak jasněji viditelné, že pokud cokoli uděláme, přikloníme se k určitým názorům, nezadržitelně něco jiné ztrácíme. Ano, je to banální, ale mám pocit, že u nás tuto naši odpovědnost často ignorujeme.
Pokud najednou všechno, i když promyšleně, vybetonujeme, půvabu generace rostlých starých věcí nikdy nedosáhneme. Když všechno dokonale zorganizujeme, ztratíme svobodu, možnost potkat se náhodně s něčím nečekaným...
Zoufale se potřebujeme zastavit a zamyslet se, kam se řítíme. A chceme vůbec to, co vytváříme?
Letiště Frankfurt, 29. 3. 2014
Ohromí vás přistávající letadlo, je to zvláštní pocit stát kousek pod ním. Ale takové velké letiště jako tady, to jsou především ploty, beton, značky, zákazy, kontroly...
Letiště Frankfurt, 29. 3. 2014
Rýn je skutečná dominanta, ve městech se hlavní průčelí budov obrací k řece. Dnes jsou kolem ní na obou březích populární cyklostezky, stánky s vínem, lavičky...
Eltville am Rhein, 30. 3. 2014
Téměř v každé vesnici sousedící s Rýnem jsou příjemné parky, často dokonce bez obrubníků a asfaltu, poměrně nové, nebo nedávno rozšířené původní...
Eddersheim, 29. 3. 2014
Pod pomníkem Otto von Bismarcka, krásné místo, výborné koláčky i káva kousek dál přímo v parku Nerotalanlagen. Víc jak 100 let stará koncepce zahradního města se dá stěží něčím překonat.
Wiesbaden, 23. 3. 2014
Kousek dál se vesele buduje, otázkou je, co vznikne. Fotil jsem hlavně to, co se mi zdálo zajímavé, ale zvlášť periferie měst jsou plné fádních budov uprostřed podivných zpevněných ploch. Pokud je kolem vás něco lehce zdevastované, žijete v naději, že se to někdy změní k lepšímu. Když je to téměř nové
a "v pořádku", víte, že to nikdo nezbourá jen proto, že se to nějak nepodařilo...
Wiesbaden, 23. 3. 2014
Zvonice protestantského kostela.
Wiesbaden, 23. 3. 2014
Mimořádně krásné počasí na konci března vyhnalo lidi do míst vonících uvolněností, nábřeží ve Wiesbadenu bylo plné lidí.
Wiesbaden, 30. 3. 2014
V místě původního zničeného větrného mlýna skluzavka pro malé i velké.
Mainz, 16. 3. 2014
Na tomto kilometru Rýnu jsem strávil jeden týden, týden úplně bez internetu, a přežil jsem :)
Mainz, 14. 3. 2014
Německá romantika 19. století, Marktkirche, jeden ze dvou cihlových, totálně vertikálních kostelů. Umírněné a vyvážené dílo to není, naopak. Německý rozměr skrývaný pod povrchem.
Wiesbaden, 23. 3. 2014
Jeden barevný.
Pravoslavné kříže na zlatých cibulích věží jsou otočené k městu. Placené soukromé parkoviště u kostela, několik nevkusně vytuněných parkujících aut, snad jediný kostel se vstupným, co jsem v Německu zažil.
Russisch-Orthodoxen Kirche,
Wiesbaden, 23. 3. 2014
Vedle mnoha banálních výloh někdy také nápadité a vkusné. Rafinovanost lákadel spotřeby vzrůstá naprosto všude.
Mainz, 16. 3. 2014
Nakupování je všudypřítomné. Moderní čtvrti nahradily zničená místa, ale bombardování je a bude "viditelné" i po dokonalém opravení všeho, co zůstalo.
Mainz, 15. 3. 2014
Jeden ze starých železničních mostů, industriální krása. Vedle nýtovaných spojů ohromné množství šroubů.
Mainz, 15. 3. 2014
Boční loď jinak lehce podivné katedrály svatého Martina a svatého Štěpána, ve městě je spousta dalších kostelů.
Mainz, 15. 3. 2014
Ohromná betonárka na okraji Mainzu, zásobovaná po Rýnu.
Mainz, 14. 3. 2014
Nasávání písku jsem vydržel pozorovat dlouho. Romantické to nebylo, stál jsem totiž na dálničním mostu, který jemně vibroval. Chtěl jsem použít zábradlí jako stativ, ale nešlo to. Situace, že by právě žádné auto nejelo, ta nenastala.
Mainz, 14. 3. 2014
Nečekal jsem, že se začne otáčet přímo přede mnou.
Mainz, 14. 3. 2014
Předměstí, všudypřítomný beton křížících se cest. Hukot projíždějících aut a v této chvíli také vlaku. Ale samozřejmě, ten vlak je také díky svařeným kolejím tišší, než vlaky u nás...
Mainz, 14. 3. 2014
Přípravy na Karneval & Fasching začínají.
Frankfurt, 2. 3. 2014
Krásky přichází...
Frankfurt, 2. 3. 2014
Pečlivé prohlížení mladých hvězdných dívek, tisíce lidí všeho věku.
Frankfurt, 2. 3. 2014
Rozhazování koblih, zdarma! Nefalšované spontánní nadšení.
Frankfurt, 2. 3. 2014
Ještě jednou nepředstíraná radost. Takové příležitosti si tady umí užít, tolerují se věci jinak nepřípustné.
Frankfurt, 2. 3. 2014
Frankfurt je nadprůměrně "multikulturní", při karnevalu je to ještě víc viditelné.
Frankfurt, 2. 3. 2014
Po staletích dostavěné ostré špičky katedrály.
Frankfurt, 2. 3. 2014
Ještě vyšší je Maintower, nejvyšší možná vyhlídka ve městě.
Frankfurt, 2. 3. 2014
Uprostřed všeobecného vymezování a ohraničování se najdou i opoziční síly. Krásná pojízdná "chatka" v lese. Lesy jsou jedním velkým přírodním kompostem, ostře kontrastují s uklizeností sousedících vesnic a měst.
Nauheim, 23. 2. 2014
Téměř nikdy jsem neviděl jen tak vyvěšené vlajky. V zahrádkářské kolonii u Nauheimu jich bylo hodně, ale minimálně stejně cizích, jak německých.
Nauheim, 23. 2. 2014
Pravděpodobně se starší příslušník rodiny snaží zabránit chaosu při příjezdu omladiny. Některé věci přesně odpojídají očekáváním, není to ale pravidlem.
Zahrádkářská kolonie Nauheim, 23. 2. 2014
Menší ustupuje většímu. To, co někdy se zděšením pozorujeme někde v Číně, tady už realizovali a pokračují dál. Za tímto domem byl čerstvě vybouraný plácek připravený pro něco pořádného...
Frankfurt, 17. 11. 2013
Tentokrát počasí moc nepřálo, ale i tak se blyští naleštěný chlad moderních budov.
Frankfurt, 17. 11. 2013
V zemi aut jsem vyfotil jedno dnes už veteránské. Mají jich tady takových krásně zachovalých hodně.
Je tady větši a hlubší respekt k minulosti, nesrovnatelné vědomí důležitosti kvality, mnohem dříve pochopili nesmyslnost nadšení z ničení starého, ale ani to často nepomáhá. Následovat by jsme měli jen to dobré z jedné z nejuctívanějších a nejbohatších zemí světa. Lehce se děsím toho, jak to za pár let bude vypadat u nás...
Frankfurt, 17. 11. 2013
To kladivo se pohybuje, ano, je to země práce.
Frankfurt, 17. 11. 2013
Moderní budovy, u novějších je zřejmá snaha o vymanění se ze stereotypu.
Letiště Frankfurt, 17. 11. 2013
"Německý" detail rekonstrukce, nepotřebuje to komentář.
Nauheim, 16. 11. 2013
Areál mateřské školky, srůstání starého s novým.
Nauheim, 16. 11. 2013
Bohužel, většina baráků je zhnusená brizolitem, jako ty dva v pozadí. To, co tady "zprasili" před třiceti lety, my vesele doháníme za téměř všeobecného souhlasu, jen v barevnějším provedení. Zajímavé je také to naprosté vybetonování, typické pro starší čtvrti. Celá vesnice je dokonale opravená a dokonale sterilní. Stačí ale vyjet směrem nad Frankfurt, a města a vesnice jsou plná zeleně. I v Nauheimu je spousta nově vysazených stromů.
Nauheim, 16. 11. 2013
V této malé vesnici jsem bydlel. Vedle kostela je krásně přírodní, neokázalý hřbitov, jen jednoduché kříže. Krajina je téměř totožná s krajinou u mě doma, jen trochu víc učesaná.
Hausen, 3. 4. 2011
Pole u Malmsheimu. Přesnost je všudypřítomná.
Pracoval jsem tady, přímo v této vesnici. Je tady kolem poměrně hodně krásných zahrad bez plotů se starými stromy, ale bohužel jsem dříve u sebe neměl téměř nikdy foťák.
Malmsheim, 18. 4. 2010
